• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Duben 1945

19. dubna 1945 - Den D + 247

Britský XXX. sbor z uskupení 2. britské armády, nyní posílený britskou 52. pěší divizí, zahájil útok na Brémy. Britská 3. pěší divize postupovala na město z pozic západně od řeky Wesser, zatímco britská 52. pěší divize začala překračovat řeku Wesser a udeřila na Brémy z jihovýchodu. Britská 7. obrněná divize ze svazku britského XII. sboru rychle postoupila na sever a přeťala dálnici Brémy – Hamburg. Britská 11. obrněná divize zatím dorazila u Lauenburgu k Labi.

Tankové oddíly 5. obrněné divize z uskupení XIII. sboru 9. armády zničily za pomoci dělostřelecké a letecké podpory německé jednotky, které se pokoušely uniknout z její operační zóny. 11. jízdní mechanizovaná skupina zadržela nepřítele, který se snažil uniknout z lesa Kloetze a XIX. sbor zdokonaloval své pozice podél řeky Labe. 113. jízdní mechanizovaná skupina zaujala pozice podél Labe od Breitenhagenu na jih, zatímco se 8. obrněná divize připravovala k vyčištění oblasti od Blankenburgu k východnímu okraji Harzského pohoří. XVI. sbor začal s přeskupením vedoucím k zahájení okupační a strážní činnosti v zóně 9. armády. K tomuto úkolu byly vyčleněny následující jednotky: dělostřelectvo XVI. sboru, 15. jízdní mechanizovaná skupina, 95. a 79. pěší divize, 18. skupina protiletadlového dělostřelectva a 17. vzdušná výsadková divize.

8. pěší divize ze svazku XVIII. sboru americké 1. armády rozšířila svůj sektor západně k Rýnu a vystřídala v pozicích „Třináctou obrněnou“, která se spolu s 97. pěší divizí připravovala na přesun k americké 3. armádě. Ve stejném okamžiku se 3. obrněná divize ze svazku VII. sboru snažila vytlačit nepřítele z Bobbau-Steinfurthu a Wolfenu. Taktická skupina „Kelleher“ od 104. pěší divize dokončila obsazení Halle a postoupila k Radewellu a Dieskau. Její 413. pěší pluk zaútočil na Delitzsch, zatímco bratrský 415. pěší pluk zlepšoval své pozice nedaleko Bitterfeldu a poté obsadil vesnici Petersroda. 1. pěší divize pokračovala v postupu Harzským pohořím. Její 16. pěší pluk dobyl Elbingrode a Hüttenrode, zatímco bratrský 18. pěší pluk vyčistil jižní část Thale. Úderné pěší pluky 2. a 69. pěší divize z uskupení amerického V. sboru dobyly po intenzivních bojích Lipsko.

VIII. sbor ze svazku Pattonovy 3. armády upevňoval svoje obranné pozice. 6. jízdní mechanizovaná skupina pokračovala ve vysílání průzkumných oddílů k hranicím Československa a 4. obrněná divize byla odeslána do zálohy. XII. sbor zaútočil na jihovýchod. Jeho rychlý postup zabezpečovalo dělostřelectvo a taktické letectvo, které nedovolovalo nepříteli zaujmout pevné obranné pozice. Tankové kolony bojových uskupení A a B od 11. obrněné divize dorazily ke Grafenwöhru, kde po jeho vyčištění zůstaly stát. Mezitím 26. pěší divize postupovala k linii Tröstau – Birk. 90. pěší divize operující na levém křídle sboru udeřila na jihovýchod. Její 358. pěší pluk obsadil Rehau a tlačil se na Selb, zatímco bratrský 357. pěší pluk postoupil k Wunsiedelu. Generálmajor Walton Walker, velitel XX. sboru, připravil plán útoku směrem na Rakousko se 71. pěší divizí, dosud stále pod velením XV. sboru, a 65. pěší divizí v čele. Uskupení měly dále doplňovat 80. pěší a 13. obrněná divize ze svazku XVIII. sboru. Obě divize byly prozatím ponechány v záloze. 3. jízdní mechanizovaná skupina dostala za úkol zabezpečovat obě křídla sboru. V průběhu dne se 71. pěší divize přesunovala směrem k Ambergu a k III. sboru byla přidělena 20. obrněná divize.

XV. sbor z uskupení 7. armády pokračoval v bojích o Norimberk. Ke stejnému sboru byla připojena 42. pěší divize, která vyčistila Fürth a západní předměstí Norimberku. Poté postupovala do středu města. XXI. sbor převzal velení nad 63. pěší divizí. Tankové oddíly bojového uskupení R a B od 12. obrněné divize dokončily obsazení Ansbachu a posléze vyrazily směrem na Feuchtwangen. Ve stejný čas uskupení A postoupilo na východ a v Schwabachu a Bertholdsdorfu zablokovalo ústupové cesty z Norimberku. 8. pěší pluk od 4. pěší divize postoupil do oblasti Rödenweileru a bratrský 12. pěší pluk porazil na linii Bottenweiler – Wildenholz – Theuerbronn. 63. pěší divize čistila během dne prostor mezi Schwäbisch Hall a Crailsheimem východně od řeky Kocher. Bojové uskupení A od 10. obrněné divize z uskupení VI. sboru překročilo u Lorchu řeku Rems. Poté pokračovalo v postupu a ve Farndau nedaleko Göppingenu se zmocnilo mostu přes řeku Fils. Uskupení B zatím obešlo Schwäbisch Gmünd a západně od města překročilo řeku Rems. 397. pěší pluk od 100. pěší divize postoupil v Murrhardtu k řece Murr. Bratrský 397. pěší pluk k ní dorazil u Sulzbachu a následně zahájil útok na město, zatímco 399. pěší pluk obsadil Beilstein a Ilsfeld. 117. jízdní průzkumná squadrona byla připojena ke 100. pěší divizi a následně zaujala postavení mezi řekou Neckar a zónou 399. pěšího pluku.

Jednotky 3. alžírské pěší divize z uskupení II. francouzského sboru 1. francouzské armády a francouzské 5. obrněné a 2. marocké pěší divize pokračovaly v útoku na Stuttgart. I. francouzský sbor mezitím čistil západní část Černého lesa a postoupil do oblasti Biederbach – Mahlberg. Oddíly armádní skupiny DA Atl operující v sektoru Pointe de Grave dorazily k Le Verdonu.

V noci z 18. na 19. duben 1945 se nad protektorátem objevil opět svaz čtyřmotorových bombardérů od Bomber Command RAF. Jejich cílem bylo nádraží v Chomutově. Bylo již světlo, když se na Benešovsku jižně od Prahy odehrálo drama, které bylo v přímém rozporu se ženevskou konvencí o nakládání s válečnými zajatci. Americká 8. letecká armáda zaútočila 19. dubna 1945 na nádraží v Ústí nad Labem. Proti útočícím americkým strojům vystartovala početná skupina proudových stíhaček typu Messerschmitt Me 262. Jejich pilotům se podařilo vzápětí sestřelit 5 amerických čtyřmotoráků patřících do svazku 447. a 490. Bomb Group 8. Air Force. U obce Kálek na Chomutovsku se zřítil Fortress 1/Lt. R. F. Glazenera. Dva muži z posádky po seskoku uprchli a dalších šest bylo zajato. Druhý pilot H. Cramer zahynul. Zbylé čtyři bombardéry patřily k 490. Bomb Group. Stroj 1/Lt B. E. Stovalla se zřítil u Sýkořic na Rakovnicku. Osm letců uprchlo, dva byli zadrženi, jeden z nich ale zemřel. Hůře dopadla posádka 1/Lt W. E. McCallistera. Tři letci zahynuli a dalších pět bylo zadrženo. Několik z nich bylo poté zavražděno. Podobný osud čekal také na šest mužů z posádky Lt. R. A. Norvella. Nad Benešovskem ze zasaženého Norvellova bombardéru vyskočilo sedm mužů. Jeden z nich uprchl a další byl nedlouho po seskoku zastřelen. Zbývajících pět letců bylo dopraveno na Konopiště, kde bylo sídlo jednotek ze zdejšího výcvikového střediska SS-Truppenübungsplatz „Böhmen“. Norvellův stroj mezitím pokračoval se dvěma muži na palubě směrem na Plzeň, kde oba vyskočili. Po seskoku byli zadrženi, válku ale přečkali. Jejich kolegy zatím čekal smutný osud z rukou „SSmanů“. Na Konopiště nakonec byli dopraveni také tři muži z posádky 2/Lt P. A. Snydera. Sedm dalších mužů ze stejného stroje zemřelo v jeho troskách. Rozkazem velitele výcvikového střediska SS bylo na Konopišti všech osm zadržených letců zastřeleno a zahrabáno do země. Po válce byli mrtví letci exhumováni a celý případ byl vyšetřován. Vražda na Konopišti byla hanebným činem, který svým rozsahem neměl v dějinách letecké války nad územím ČSR obdoby. R. A. Norvell, pilot jednoho ze sestřelených bombardérů, se necelých šest desítek let po událostech na Konopišti vrátil do míst, kde se podruhé narodil. V roce 2005 se do Čech vrátil znovu, aby se poklonil památce svých druhů.

Vedle útoku na Ústí Američané provedli dne 19. dubna 1945 také nálet na nádraží v Karlových Varech.

V průběhu dne se českoslovenští letci zúčastnili operace Ramrod 1546. Stejně jako o den dříve, také nyní doprovázeli čtyřmotoráky mířící nad německý ostrov Helgoland. Mise se zúčastnil také stíhač F/Sgt Josef Prokopec, který k úderu na ostrovní pevnost uvedl: „19. dubna 1945 podnikáme dlouhý let po boku 36 Lancasterů vyslaných velitelstvím Bomber Command nad ostrov Helgoland, aby svými bombami zničily stále funkční pobřežní baterie těžkého dělostřelectva. Den před akcí jsme přelétli se „Spity“ z Manstonu na předsunuté kontinentální letiště B-90 v belgickém Petit Breughel. Do akce odlétáme krátce po půl čtvrté odpoledne. Přistávám o tři hodiny později u holandského Nijmegenu na předsunutém letišti B-79 spolu s dvojicí jiných „Spitů“ od „Třistadvanáctky“. Zbylých 28 stíhaček od čs. wingu sedlo na letištích B-90 a B-91. Ještě téhož dne přelétávám na letiště B-90 u Petit Breughel. Bomby postupně proměňovaly ostrov v jedno velké oraniště. Naši chráněnci výraznou měrou přispěli k likvidaci německé nadvlády nad přístupy k severozápadním přístavům. Britský tisk o útoku RAF z devatenáctého dubna 1945 na Helgoland přinesl již na druhý den svědectví, které popisovalo situaci nad evropským bojištěm“. Ramrod 1546 byl předposlední akcí pro československé stíhací letce. Ta poslední přijde 25. dubna 1945. Pak na ně bude čekat už jen návrat do vlasti.