• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Duben 1945

30. dubna 1945 - Den D + 258

VIII. sbor z uskupení 2. britské armády rozšiřoval a upevňoval předmostí na Labi u Lauenburgu. Britská 6. výsadková divize přešla řeku a zaujala pozice na pravém křídle britské „Patnácté pěší“. Americký VIII. sbor, složený z 8. pěší, 82. vzdušné výsadkové a 7. obrněné divize začal postupovat po pravém boku britského VIII. sboru od Labe směrem k Baltu. Prapory 505. výsadkového pluku od „Osmdesáté druhé vzdušné výsadkové“ překonaly řeku u Bleckede v pásových obojživelných vozidlech „Buffalo“ patřících 4. královského tankového pluku od britské 79. obrněné divize. Další muži řeku překonali v útočných člunech. Společně přemohli německou obranu a zabezpečili malé předmostí mezi Bandekowem a Stiepelse.

Rota C od 125. jízdní průzkumné squadrony ze svazku 9. armády navázala ve 13. 30 hod nedaleko Zerbstu kontakt s jednotkami sovětské 121. střelecké divize.

Generál Courtney H. Hodges, velitel americké 1. armády, se ve 13.00 hod setkal v Eilenburgu na východním břehu řeky Mulde s generálem Žadovem, velitelem 1. ukrajinského frontu. 9. obrněná divize byla zatím stažena do týlové oblasti jako záloha vrchního velitelství. Americký V. sbor převzal zodpovědnost za úsek na pravém křídle VIII. sboru ležící podél československé hranice. Zároveň s tím převzal velení nad 1. a 97. pěší divizí. „První pěší“ zaujala pozice na linii ve směru od Chebu k úseku jižně od Adorfu se 6. jízdní mechanizovanou skupinou vlevo a 97. pěší divizí na pravém boku.

Tankové kolony uskupení A a B od 11. obrněné divize ze svazku XII. sboru americké 3. armády útočily po pravém křídle sboru jihovýchodním směrem k rakouské hranici. Uskupení A k ní dorazilo ve Wegscheidu, kde rychle překonalo tamní obranu. Mezitím uskupení B se k hranici přiblížilo v oblasti Oberkappelu. Poté se zastavilo a vyslalo průzkum ke Grettenbachu, zatímco uskupení R postupovalo k Wollabergu a zajišťovalo severní a západní bok divize. Prapory 104. pěšího pluku od 26. pěší divize dorazily na pozice za Hauzenbergem. Bratrský 328. pěší pluk mezitím zaujal postavení podél řeky Ilz a u Strasskirchenu vybudoval předmostí. Jednotky 90. pěší divize v průběhu dne zabraly zalesněný prostor východně od Waldmünchenu na československém území. Bojové uskupení R od 13. obrněné divize ze svazku XX. sboru překonalo nedaleko Landau řeku Isar. Prapory 14. a 66. pěšího pluku od 71. pěší divize se rozmístily podél řeky Isar. Dělostřelectvo zahájilo přímou palbu proti nepříteli, který byl zakopán na výšinách na protějším břehu. Potom, již pod ochranou kouřovou clonou, začaly úderné prapory překonávat řeku v motorových útočných člunech a přes dva poškozené železniční mosty, zatímco technika byla převážena na lanových přívozech. Vojáci obou pluků zajistili a rozšířili předmostí k Zeholfingu, Zullingu, Usterlingu a Landau, kde ženisté postavili přes noc pontonový most. 318. pěší pluk od 80. pěší divize přešel řeku přes železniční most v Mammingu a postupoval na Dingolfing. 393. pěší pluk od 99. pěší divize z uskupení III. sboru začal s přechodem řeky nedaleko Landshutu, zatímco bratrský 395. pěší pluk tak učinil u Moosburgu. Následně zabezpečil linii Oberpolln – Langenpreising a zajišťoval tankové oddíly 14. obrněné divize při překonávání řeky. Bojové uskupení R od 14. obrněné divize vyčistilo severní část Landshutu a přesunulo se k Moosburgu, kde ženijní jednotky vybudovaly pontonový most. Po něm překročily řeku také oddíly uskupení A, aby následně zamířily k průplavu Mittl Isar. Nakonec během noci most využilo k přesunu také uskupení B. Prapory 342. a 343. pěšího pluku od 86. pěší divize pokračovaly po překročení řeky k průplavu Mittl Isar, který v okolí Eittingu přešly. Připojená 23. jízdní průzkumná squadrona od 16. obrněné divize přešla řeku Isar jihozápadně od Freisingu.

Síly XV. sboru ze svazku 7. armády bez většího odporu vyčistily od nepřítele Mnichov a zmocnily se neporušených mostů přes řeku Isar. Bojové uskupení A od 12. obrněné divize z uskupení XXI. sboru postoupilo k Schwaigangeru a poté dostalo rozkaz soustředit se v okolí Murnau am Staffelsee. Uskupení B mezitím čekalo u Sindeldorfu, než ženisté postaví most přes řeku Loisach. 36. pěší divize prorazila přes Weilheim a postupovala na jihovýchod. Její 142. pěší pluk plukovníka George E. Lynche dorazil k linii Murnau – Eschenlohe. Bojové uskupení A od 10. obrněné divize z uskupení VI. sboru vyrazilo z Garmisch-Partenkirchenu směrem na Innsbruck a postoupilo ke Klaisu. Mezitím uskupení B útočilo na průsmyk Fern, projelo přes Lermoos, ale v serpentinách před jezerem Fernsteinsee bylo zastaveno silničními zátarasy. Pěchota 71. pěšího pluku od 44. pěší divize postupovala těsně za tanky uskupení B a obsadila Reutte a Lermoos, zatímco bratrský 114. pěší pluk prošel přes průsmyk za Haldensee a dorazil až k Weissenbachu. Posléze podél řeky Lech zamířil k Forbachu. 324. pěší pluk, taktéž od 44. pěší divize, dobyl Jungholz. 409. pěší pluk od 103. pěší divize, nyní postupující vpřed s uskupením A od „Desáté obrněné“, zamířil k Innsbrucku. Bratrský 411. pěší pluk zatím postupoval jižně k Farchantu a 410. pěší pluk prováděl průzkum kolem Garmisch-Partenkirchenu. 101. vzdušná výsadková divize byla během dne rozmístěna v prostoru Kaufbeuren – Saulgrub – Kempten.

Jednotky francouzské 1. obrněné divize ze svazku I. francouzského sboru 1. francouzské armády se nedaleko Immenstadtu setkaly se silným nepřátelským odporem. Mezitím francouzská 5. obrněná divize postoupila k Staufenu, Lindau a u Bregenzu překročila rakouské hranice. Armádní skupina DA Atl se vylodila na ostrově d’Oléron a s podporou francouzského námořnictva a amerického taktického letectva začala s vyčišťovacími akcemi.

V průběhu dne proběhla již na území Československa další z bitev o Český les. Cpt. Catlett, příslušník „Patton’s Ghosts“ (Pattonovi duchové), jak se mužům od 42. squadrony také přezdívalo, projížděl osudného dne malou vsí Růžov ležící poblíž Bělé nad Radbuzou, když se jeho jeep ocitl pod nepřátelskou palbou. Úkryt poskytl přepadené posádce vozu až blízký objekt. Radista ohlásil událost na velitelství, sídlící t.č. v Hostouni, a požádal o pomoc. Vzápětí sem přispěchalo z městečka několik obrněných vozidel. V Růžově se strhla několikahodinová přestřelka, do které se nakonec zapojili i příslušníci 387. pěšího pluku od 97. pěší divize. V boji o Rosendorf, jak se Růžov za války jmenoval, padl na americké straně svobodník Raymond E. Manz. Zraněni byli další čtyři muži. Jeden z nich, Owen W. Sutton, bohužel zemřel den poté. Dnes památku „Pattonových duchů“ připomíná působivě řešený pomník stojící na náměstí v Bělé nad Radbuzou. V místech, kde k samotnému boji došlo, je dnes pustina. Obec po válce zanikla a na její existenci poukazuje již jen nevelké torzo zdiva. Nese malou pamětní desku se jmény O. W. Suttona a R. E. Manze. O kus dál byla osazena informační deska s podrobným popisem událostí, ke kterým zde na sklonku 2. světové války došlo.

Ve stejný čas, kdy se bojovalo o Růžov, se v nedalekém Trhanově odehrálo drama se smutným koncem. Bylo krátce po tři čtvrtě na jednu, když na silnici mezi Trhanovem a Klenčím pod Čerchovem na Domažlicku spatřili tři američtí letci od 362. Fighter Group 9. Air Force vedení 1/Lt Kirkhamem kolonu německých nákladních vozidel. „Našli jsme několik automobilů na úzké silnici, která byla dobře krytá stromy. Zahájili jsme palbu, když v tom 1/Lt Kirkham během nízkého průletu zachytil levým křídlem o vrcholek stromu. Vedoucí letoun se náhle převrátil a v plné rychlosti narazil do blízkého kopce,“ vypověděl do protokolu o ztrátě 1/Lt Kirkhama jeho kolega 2/Lt Holland.

Hodiny ukazovaly 10 minut před 13. hodinou, když americká stíhačka P-47 Thunderbolt výrobního čísla 44-89700 pilotovaná 1/Lt Virgilem Paulem Kirkhamem narazila do zalesněného svazu Draženovské hory ležící v prostoru severně od Trhanova. „Letadlo svojí silou přeráželo lesní stromy v délce asi 100 m, v šíři 8 m a roztříštilo se. Výbuchem uletěl motor a daleko od místa smrti rozletěly se úlomky letadla. Letec v něm na uhel uhořel,“ píše se o tragédii V. P. Kirkhama na stránkách kroniky nedaleké obce Újezd. „Lidé hned k letadlu spěchali. Nosili si úlomky domů. Trosek letadla bylo velké dvě haldy, z nichž mnoho později lidmi na památku bylo rozebráno“, uvádí se dále ke zřícení Thunderboltu přejmenovaném pilotem na „Lady Jo-Ann II“. Letec byl pohřben místními občany na místě dopadu, nedlouho po osvobození ale bylo jeho tělo exhumováno a odvezeno americkými jednotkami. Dnes se hrob V. P. Kirkhama, posledního amerického letce, který padl v boji na evropské frontě proti nacismu, nachází na americkém vojenském hřbitově ve francouzském St Avold.

U Dunkerque se opět umíralo. Na východě perimetru provedli Němci minometný přepad, který přinesl smrt četaři aspirantovi Martinu Kopaničakovi (nar. 1913), který byl příslušníkem spojovací roty Československé samostatné obrněné brigády. Martin se narodil v obci Lengvarty na Slovensku.